Čtyři roční období v sedle jednoho koně

4

…a za jeho život se ta společná čtyři roční období v sedle mohou znásobit patnáctkrát, nebo i vícekrát. O tom proč tomu tak častokrát není a co by si neměl jezdec nikdy přestat uvědomovat, přemýšlejte s námi níže.

11942363_878092135593249_1561938490_o

V životě koně se toho totiž zpravidla mění málo. Ráno se nasnídá, dojde se provětrat do výběhu, párkrát tam zpraží souseda, porozhlídne se po okolí, kdyby náhodou někde chtěla vyletět z křoví divoká šelma, anebo aspoň bažant, a bylo třeba poskočit stranou. Každá záminka protáhnout si kosti dobrá. Doma se pak opět v klidu nažere, žádný spěch, a šestkrát v týdnu do svého nabitého kalendáře zařadí hoďku pod sedlem. Kůň je totiž ve své podstatě domácí pohodář. Za to člověk prožívá pravý opak, už od samého rána. Stres, spěch, práce nebo i škola, schůzky, povinnosti.

…okolí na nás tlačí, abychom byli orientovaní na výkon. Stihli vše včas, věnovali patřičnou pozornost sto věcem, obstáli spoustě denodenních výzev. Nejde se divit, že pohodář kůň a nestíhající jezdec často mluví jiným jazykem.

A kde vázne vzájemné ladění na frekvenci toho druhého, vzniká problém. Kůň si to ale osobně nebere, má na relax dvacet tři hodin do dalšího setkání…u vystresovaného člověka však spor s koněm naopak může být ta pověstná poslední kapka.

Ano, máme je pro to, aby nám dělali radost, aby běhali, skákali, hopsali podle toho, jak si pískáme. Ale…

…ruku na srdce – kolik z nás pojede na olympiádu? Na mistrovství Evropy? Anebo jen na mistrovství republiky? Kolik z nás potřebuje denně perfektně šlapající nabušený stroj pod stoprocentní kontrolou, do poslední nuance vyladěný nástroj pro sport? Užívejme si jejich odlišnosti a obrovskou individualitu! Prožívejme si i to, když to chvílemi zadrhává – protože právě tohle jsou chvíle, které nás učí rozpoznat to dobré a radovat se z každé maličkosti. Doslova. Užívejme si volný pohyb, když nás unášejí po louce – ať už včera vyhráli anebo byli vyloučení. Je to jedno. Sport je totiž sport, svou roli na výsledku hraje i třeba právě to, že není v pohodě jezdec. Anebo tlak, počasí, výstroj, nálada. Dobrý výsledek je tak nahodilý, že ho můžeme pouze zkoušet podpořit uměním vypnout vše blokující čistou mysl, kvalitním zázemím pro koně a odborným výcvikem dvojice. Když to sedne, je to pak jízda! A když ne, stejně jsme si to užili – byli jsme spolu.

Koně nás svou stálostí učí překonávat těžkosti. Jsou tady, pořád, jen pro nás.

Čekají kdy přijdeme a jsou rádi za pozornost. To včera už nám odpustili a dnes doufají že stres necháme nejdál ve vchodu do jízdárny. A tak se jim odměňme. Odměňme se jim tím, že si jich budeme vážit. Že se pokusíme o stejnou stálost. Že to s nimi hned nevzdáme. Jednou jsme si je vybrali, vzali na sebe odpovědnost, a jestli teď místo zetka chodí zetemko, není vůbec důležité.

4

Důležité je v dobrém i ve zlém držet s parťákem. Protože nikdy není to zlé, aby to pak zase nebylo dobré. A to jinak v životě zjistit nejde.

Za ilustrační fotografii našeho Boba v úvodu děkujeme Verunce, vlevo náš Gumi v sedle s Barčou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>