Ahoj Natálko, chystáme v dubnu druhé letošní skokové soustředění pod Tvým vedením. První proběhlo začátkem února, většinu zimy ale měli koně volnější režim a odpočívali. Jak trénují přes zimu tvoji sportovní koně?

Zkušenějším a starším koním dopřávám měsíc nebo i dva úplného volna, kdy je nezatěžuji vůbec skákáním ani příliš drezurou, jen se lehce pohybují na jízdárně a v terénu. Po zimě je začnu opět více přiježďovat, rozhýbávat přes kavalety, trochu gymnastiky, a když začnu cítit, že jsou opět v kondici a při síle, skočím doma párkrát celý parkur a můžou vyrazit na závody. Prakticky už mají tito koně výcvik za sebou a ,,všechno umí” – naopak mladí koně se přes zimu musí posunout na úroveň o rok starších, aby výkonnostně adekvátně rostli. Mají také pár týdnů volno, ale po nich se musí trénovat více jak v gymnastice, tak v drezuře, v různých distancích – nemají to v sobě ještě tak zakořeněné. Každý kůň ale potřebuje trochu individuální plán podle toho, co je za typ, co mu na závodech tolik nejde atd.

Důležitá věc, kterou bych podtrhla – práce by měla být proměnlivá a zábavná, její způsob musí svým charakterem udržet pozornost a chuť koně.

Dobré je střídat proto, když to jde, terén s drezurou, dynamičtější práci se silovější, a také reagovat na změny- to jestli je kůň unavený, bolavý, nebo naopak příliš energický – a flexibilně tomu upravovat práci…

Hodně zmiňuješ terén – mnozí jezdci dnes ale do něj nemají chuť a donekonečna by pilovali detaily na jízdárně. Proč je vlastně dobré jezdit na vyjížďky?

Pro koně je venku v terénu samozřejmě daleko přirozenější prostředí – nemá pocit, že pracuje, takže většinu koní to baví. Velký bonus je, že se kůň neustále někam nezatáčí a tak klouby a kosti nemají takovou zátěž jako na jízdárně. Šlachy i vazy se pravidelným pohybem v přírodě stanou pružnější z důvodu nerovnosti terénu. (Samozřejmě to neplatí pro povrch s velkými dírami, příliš klouzavý nebo hluboký podklad atd. Jezdec by měl vždy přemýšlet, jaká forma práce je ten daný den dle počasí a stavu povrchu nejlepší variantou pro jeho koně tak, aby neriskoval jeho zranění.) V terénu má jezdec čas soustředit se na svoje zlepšení. Neplní v určitý čas určitý pokyn, a tak vzniká možnost koncentrovat se na vylepšení svého sedu, zaměřit se na odbourání zlozvyků, důsledně se kontrolovat v tom, co mi zrovna právě na jízdárně nejde (kdo zná v tréninku pocit ,,tolik věcí najednou nemůžu v životě stihnout” si může hodně pomoci tím, že jde jezdit například s jasným cílem celou vyjížďku si pohlídám patu extra prošlápnutou, nebo budu se soustředit na držení otěží atd.).

Pokud neovládáte svého koně v terénu ve volném prostoru, pravděpodobně to bude drhnout i na závodech…

Poznámka nakonec – určitě ale než vyrazíme do terénu, musíme vědět, že koně na jízdárně umíme dobře ovládat a ten poslouchá – jinak by to bylo příliš nebezpečné!)

Vnímáš do detailu už několikátou generaci jezdců – mezi jedněmi jsi vyrostla, další generace trénuješ. Vidíš mezi nimi nějaký rozdíl?

U dnešních dětí mi chybí touha vědět víc. Často místo toho, abych mohla rovnou začít trénovat jezdce a koně, strávím první část hodiny úpravou uždění, třmenů, kamaší, sedla, takových základních věcí! Přitom ve všech učebnicích je vše dokonale popsané a nakreslené. Pamatuji si, že jsme jako děti měli doslova bible – např. Paalmanovo Skokové ježdění (pozn. k dispozici k zapůjčení ve stáji), Jízdu na koni od Majora Dobeše a další jsme vyhledávali, kde to jen šlo. Skládali jsme uzdečky na čas, vařili lněné semínko a obřadně sestrojovali krmné dávky koním na míru, čistili a čistili, zaplétali hřívy a ocasy z pouhé touhy získat cvik a umět to dobře. A zároveň byla čest odjezdit jakéhokoliv koně i nesportovního, aby nám přibývaly zkušenosti.

Vždy jsem věřila a myslím, že i celá má generace, že koně mi vše můžou vrátit na závodech, jen když se o ně opravdu vždy pořádně postarám – a pokud se něco i tak nepovede, budu vždy hledat chybu nejprve v sobě.

Děkujeme za další inspirativní rozhovor, přejeme hodně štěstí na závodech a moc se těšíme na další soustředění u nás! Zároveň na něj zveme jezdce s vlastními koňmi i bez, stejně jako diváky. Soustředění se bude konat 9. a 10.4.2016 na adrese stáje Kunratická 305, Rozkoš u Průhonic. Pro více informací nás kontaktujte.